Všech vandráků múza

1. Přišla k nám znenadání, hubená až hrůza,

a řekla, že je múza všech vandráků z Čech,

to nebyl hřích po nocích, než po kytaře sáhla,

tak nám chleba kradla a čmárala po zdech.

R: Haleluja, zavírá se brána,

my zpívat chcem do rána,

než napadá sníh,

ha leluja, kteroupak si dáme,

než skončíme s ránem

na hřbitově obutých.

2. Na Moravě z demižónu dobré víno pila,

pak mezi námi žila spoustu hezkejch dní,

až jeden pán v limuzíně začal po ní toužit,

budeš mi, holka, sloužit, a oženil se s ní.

R: Haleluja, zavírá se brána,

my zpívat chcem do rána,

než napadá sníh,

ha leluja, kteroupak si dáme,

než skončíme s ránem

na hřbitově obutých.

3. Každou noc po milování skládala mu hity

a kašlala na city, na obyčejnej lid,

za pár dní tahle můza, dneska služka Mici

skončila na ulici a pod mostem má byt.

R:

*: Vraťte nám, vraťte nám tu všech vandráků múzu,

má roztrhanou blůzu, hm hm hm ...