1440 minut vzteku

V zapadlých koutech

ulic tvých zlostí

brečívá boxer

s odřenou pěstí

Umí dát ránu

i když jsi žena

jen v některých rvačkách

sílu už nemá

být tak ten ručník

co končí ty boje

vysušit slzy

dát co je tvoje

Vidět stejné slunko jak ty

Být ti blíž než k partesům mají noty

Přestát sloty nedobroty

K čemu jsme tu, když ne pro smír

naše vády domem nesmí znít

déle než den.

Někde tam u dna

V řece tvých hněvů

Topí se kotě

ale tiší tu Něvu

Strachem se chvěje

i když jsi mužem

prý za svoje hříchy

sami si můžem

Být ti tím vzduchem

co poslední zbývá

a když i on dojde

být tvá voda živá

Vidět stejné slunko jak ty

Být ti blíž než k partesům mají noty

Přestát sloty nedobroty

K čemu jsme tu, když ne pro smír

Naše vády domem nesmí znít

Déle než den.

Neskrývám radost

Ani neskrýváš smutek

Cítím ho v sobě

A já cítím ho v tobě

Někdy máš pravdu

No a někdy ji nemám

Občas to skřípe

Mužům a ženám

Ale můžem se opřít

Až to v nás praská

A tak kvůli rýmu

jen zbývá říct „láska“

Vidět stejné slunko jak ty

Být ti blíž než k partesům mají noty

Přestát sloty nedobroty

K čemu jsme tu, když ne pro smír

Naše vády domem nesmí znít

Déle než den.