Hledání loutkáře

Závidím trochu kašpárkům s rolničkou

Baví si klidně publikum písničkou

A mívají na svých zápěstích při hraní

provázky, co je před peklem ochrání

Závidím loutkám ten jejich jistý krok

Mé otázky pálí v hlavě jak horký grog

Kdy uvěřím že jsme řízení ze shora?

Kdy vírou jak pluhem strach z konce rozorám?

To se to hraje, když ti nitky nedovolí zakopnout, spadnout z okraje

To se to cinká, i když nikdo neposlouchá, nad hlavou jedno ucho je

To se to zpívá když ti někdo nasype slova za zuby

To se to žije když ti tvého červotoče kdosi zahubí

Kdo ví zda loutky přemýšlí o ráji

Když v temnu skříně na moly žehrají

Možná že věří na rajskou truhlici

Kde kašel z prachu netřese bránicí

Kde v nových barvách rozkvetou kostýmy

Kde v bílém rouše s knoflíčky zlatými

Aby byl čerstvý včelí vosk pro všecky

Stará se pánbů pan Matěj Kopecký

To se to hraje, když ti nitky nedovolí zakopnout, spadnout z okraje

To se to cinká, i když nikdo neposlouchá, nad hlavou jedno ucho je

To se to zpívá když ti někdo nasype slova za zuby

To se to žije když ti tvého červotoče kdosi zahubí

Buď rád, že neznáš směr vlastních provázků

Netrap se pořád pro tu svou otázku

Co když už dávno nemíří nahoru?

Co když se ztrácí v hlíně tvých úhorů?

Co když už nejsou bílé spíš zčernalé?

Z takové pravdy člověk má namále!

Lepší je věřit v hodného loutkáře

Který ti hříšky z košile odpáře.

Jak se nám hraje? Kdo nám asi nedovolí zakopnout, spadnout z okraje?

Jak se nám cinká? Když nás nikdo neposlouchá, snad nad hlavou jedno ucho je?

Jak se nám zpívá? Kdo nám vlastně nasype slova za zuby?

Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí?

Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí?

Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí?

Jak se nám žije kdo se na nás za oponou zazubí?