Žebrácká

Přišel žebrák na nádraží, unaveně koukal,

jak do sebe život bídu, v jednom kuse soukal.

Přišel žebrák na nádraží, na obvyklou štaci,

mašinky se usmívaly, byly na jiné koleji, měly svou práci.

Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem vo závod.

Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem vo závod.

Žebral žebrák na nádraží, žebral, žebral, žebral,

iluze mu tenhle život, dávno všecky sebral.

Žebral žebrák na nádraží, se svým šedým stínem,

s větrem v roztrhaných kapsách, s touhou trochu se vopít laciným vínem.

Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem vo závod.

Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem vo závod.

Chrápal žebrák na nádraží, chrápal, chrápal, chrápal,

černej blbec se na něho, nemotorně sápal.

Chrápal žebrák na nádraží, na lavici dřevěný,

zdálo se mu vo mašinkách, znaven z té dlouhé denní žebrácké směny.

Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem vo závod.

Hulá hop, hulá hop, mašinky uhání s větrem vo závod.

Mašinky uhání s větrem vo závod.