Lyrics Zelenáči Mirka Hoffmanna

Zelenáči Mirka Hoffmanna

Černá barva smůly

Poznal jsem stovky měst, projezdil stovky cest,

všude jsem nějakou fešandu pomiloval.

Modelku v New Yorku, servírku Norfolku,

v Texasu barmanek, možná že stovku jsem znal.

Všechny ty známosti byly jen ke zlosti

nežli jsem potkal tu, bez který nemůžu žít,

na jihu v Mexiku, v tváři pár dolíků,

za touhle krásou bych na konec světa chtěl jít.

ref.:

- Černou - barvu smůly, oči a obočí i její copánky maj.

Prej svou - chajdu z kůry, má v horách

a pod skalou pro párek vraníků stáj.

Tak jsme si u moka padli hned do oka,

pak jsem se za městem pokoušel o krásnej hřích.

Pod nízkou moruší šeptám jí do uší slova,

co slýchal jsem ve filmech nepřístupných.

Hladím jí snědou pleť, v očích jí taje měď,

pak její táta nás načapal v tom nejlepším

a já si ve stresu neřek o adresu, je toho málo,

co o dívce z Mexika vím.

ref.:

- Černou - barvu smůly, oči a obočí i její copánky maj.

Má svou - chajdu z kůry, kdoví kde v Mexiku

já přišel o zemskej ráj.

ref.:

Černou - barvu smůly, teď moje duše i neklidný sny v noci maj.

Malou - chajdu z kúry, hledám když křižuju,

den co den Mexickej kraj. Hledám když křižuju,

den co den Mexickej kraj.