Má pýchu králů

Bílej háv, jako páv v sále náhle přelud stojí ve dveří.

Milá tvář, v očích zář na rtech pohrdavý Mony Lísy smích.

Šperky se jí blyští zlatem vlasy jakbysmet,

pohled dámy co si myslí, že jí patří svět.

Ref.: Má pýchu králů, hrdý pohled lvice s kořistí.

Má pýchu králů před nichž každý chlápek znejistí.

Dáma která různá pole sklízí.

Přelud, který přichází a mizí

a má pýchu králů - pýchu králů.

Jen tam stála, hudba hrála a pak ke mně volným krokem vykročí,

v očích žár, kroků pár a mě se z její krásy hlava zatočí.

Chci s ní projít nebem kde na konci číhá hřích

i když vím co mě pak čeká nocí bezesných.

Ref.: Má pýchu králů, hrdý pohled lvice s kořistí.

Má pýchu králů před nichž každý chlápek znejistí.

Dáma která různá pole sklízí.

Za svítání není mi už cizí,

já znám pýchu králů - pýchu králů - pýchu králů.