Milenci a kosové

Za ruku se spolu vedli, pak si sedli svorně na zem.

V trávě pod velikou jedlí, oba vysvlékli se rázem.

Ty dva nahé z pampelišek, ty dva co jsou už i bosi,

z jedle mezi změtí šišek, sledují dva černí kosi.

ref.: Ezop to byl bajky král, ale jak to bylo dál?

Kos hned péří načepéří, natřásá se v jednom kole.

Pojď to milá před večeří, zkusit jako ti dva dole.

"Ne můj milý, padá rosa a taky se trochu stydím,

navíc je tu pěkná kosa a tam dole tam jsou lidi.

ref.: Ezop to byl bajky král, ale jak to bylo dál?

Počkej až ti lidé přece skončí svou milostnou báji.

Kos však náhle mizí v lese, fr..fr..fr.. a už je v háji.

Ti dva nazí z pampelišek unaveni dole sedí,

kosice však vprostřed šišek na ně jenom smutně hledí.

ref.: Nad Ezopa nikdy není, mějme z toho poučení!

Poučení tu maj lidi a ne jenom černí ptáci,

holka co se pořád stydí, hodně v životě pak ztrácí.

Vyčkáváním rostou vrásky, myšlenky jsou samej mráček

a než dojde ke hrám lásky, ulítne jí krásnej ptáček.

ref.: Pípípípípí.....pípípípí....