Policajt

Měl jsem starej mlejn a nemlel mouku, se ženou jsem tam jen žil

jen pár krav a za náhonem louku, na poli jsem farmařil.

Zatímco jsem s krávama za cestou oral pole jalový,

žena v díži zadělala těsto, pekla chléb i cukroví.

Rf.: - Modrý z nebe snes bych svojí ženě, život se mi zdál jak sen

a tak to šlo pořád, každodenně až nastal ten soudnej den.

Netušil jsem, co se to tu děje když jsem doma natrefil

náčelníka místní policie jak v sednici kafe pil.

Často jsem ho potom večer vídal zmazanýho od těsta,

prej tam u nás taky někdy snídal když jsem odjel do města.

Rf.: - A tak jsem si počkal jednou v noci když chtěl k ženě tajně vlézt, fláknul jsem mu mezi křivý oči mojí malou něžnou pěst.

Zatímco jsem bručel v jeho base, v rajónu dál pytlačil

mojí ženu prohýbal mi v pase, v posteli s ní skotačil.

Když už uběh skoro celej tejden a doma se nic nemění

pochopil jsem, že to takhle nejde tak jsem utek z vězení.

Rf.: - Našel jsem ho v našem starém mlejně za ohradou, kde byl chlív

tasili jsme oba na chlup stejně on vystřelil ale dřív.

Teď tu čekám v tom horoucím pekle kde jen ďábel zahálí

přikládám pod velkej kotel vztekle, ať se pěkně rozpálí.

Rf.: Doufám, že mně moje přání vyjde, už se těším na ten rajt

však sem moje bídná žena přijde i ten její policajt.