Lyrics Zelenáči Mirka Hoffmanna

Zelenáči Mirka Hoffmanna

Říkal jsem jí Blackie

Říkal jsem jí Blackie a měl jsem jí moc rád.

Říkal jsem jí Blackie a toužil s ní jít spát

a Bob co u pultu s ní seděl, se jako blázen začal smát.

ref.: Já, využil chvíle kdy Bobík karty hrál.

Já, mu dých na brýle a Blackie jsem mu vzal,

teď uháním s ní nocí, teď se cítím jako král.

Štíhlý hrdlo líbám a hýčkám její bok.

Štíhlou Blackie líbám, když můj kůň ztrácí krok.

Tohle Bob svým lasem umí, já k zemi padám jako žok.

ref.: Vzal mi malou Blackie a tmou zní jeho smích.

Vzal si malou Blackie mně přímo na očích,

pak to co zbylo z mojí lásky, pohodil u nohou mých.

Z trávy Blackie zvedám, že najdu pro ní hrob.

Pár kapek v ní hledám, ale pak jsem do ní kop,

co z prázdnou lahví Black and Whitu,

když co v ní bylo dopil Bob.

rec.: Kdoví, jak to tenkrát vůbec bylo.

Mně s těch pár hltů Blackie,

co jsem stačil na začátku cesty vypít,

bylo ještě dlouho zle.

A Boba, toho už nikdy nikdo neviděl.

A hostinskej si ještě dlouhou dobu ztěžoval chlapům v nálevně,

že mu nějakej parchant ukrad jed na krysy,

kterej měl ve flašce od whisky.

Tak nevím....