Lyrics Zelenáči Mirka Hoffmanna

Zelenáči Mirka Hoffmanna

Splacenej dluh

rec.: Já potkával ji už sedmý den,

když jsem si vyjel v sedle ven,

tak stála vždycky někde opodál.

Ale pokaždý když jsem ztrácel klid

a chtěl jsem tuženu oslovit,

tak strhla koně do soutěsky skal.

Teprve sedmej den v neděli,

když už jsem ztrácel naději

vyjela mi sama vstříc.

A jestli bych s ní nemoh jet k jejímu srubu

- jsme tam hned a ani cestou neřekla mi víc.

ref. vocal: - Ta ženská měla všecko, byla štíhlá jako snop

a obličej jak děcko a dlouhej černej cop.

Na levý tváři pihu a v pase z kůže pruh

a v blůze ostrou rýhu a kolem rudej kruh.

rec.: - Vevnitř byl chlap - snad její muž,

jak jsme tam vešel, vytáh nůž

a jen náhodou jsem změnil jeho směr.

A tam kde měl ten rváč košili,

dopadla čepel ve chvíli.

Byl tuhej, než jsem stačil vyndat kvér.

Čekal jsem ženskej pláč a křik,

ona však jenom špitla: "Dík!"

a že prej ji mám odpustit ten šprým.

A potom svým očím nevěřím,

než došla ta ženská ke dveřím,

tak se rozplynula ve vzduchu jak dým.

ref. vocal: - Ta ženská měla všecko....

rec.: - Když přivez pak šerif patrolu

já chtěl zdvihnout ruce nahoru

řek, že s tím chlapem to byl príma tah.

Že už ho hledaj sedmej den od Texasu po Michigan,

že propích vlastní ženu. Byl to vrah.

A pak mi vyprávěl v pohnutí,

že když našli ji těsně před smrtí,

tak řekla jednu větu - spíše vzdech:

"Že do týdne vrah splatí daň

tím, že ho skosí vlastní zbraň".

A pak tu ženu popsal. A vyrazil mi dech.

ref. vocal: - Že prej měla všecko, byla štíhlá jako snop

a obličej jak děcko a dlouhej černej cop.

Na levý tváři pihu a v pase z kůže pruh

a v očích plamen slibu, že splatí každej dluh.