V bouři pod peřinou

Někdy jsou rána jako sítě pavučin

tvé tělo zas mě chytá do svých nití

polibky na rtu hoří stejně jako gin

v pokoji jasno, pod peřinou krupobití

Kdyby byla noc,tak světla bychom zhasli

takhle nám slunko bude na pikoly hrát

v odrazu zrcadel snad po sté bychom žasli

jak krásně je a nechce se vstát…

…V Bouři pod peřinou…

Ve vlnách plují spousty bílých plachetnic

vítr je zmítá v tanci těl a maškarád

po chvíli v přístavu už cítíš sladké nic

jen slůvka prostá, třeba holka,mám tě rád