O němém rytíři

Plížilo se cosi po polední straně

zakoplo to v lese o složené zbraně

vrčí v kapradinách probuzený rytíř:

"A copa ty že seš , že mě tady rušíš?

Vrátil jsem se domů z převelikých dálek

vrátil jsem se domů z bojů a šarvátek

předešla mne válka druhý za ní plamen

a z mý rodný vesnice nezbyl ani kámen."

Stalo se nestalo v té době podivné

v lese se setkali v té době hnilobné

Zabrblá ta podivnost: "Vždyť mě dobře znáš

já jsem přece jediné co ty ještě máš"

Rytíř meč svůj vytasí: "Já už tě poznávám

ty jseš sama válka a já tě v moci mám!"

Beze smyslů poprvé a po tisící ťal

na tisíce kousků válku rozsekal

odplivnul si zaklel a zahodil svůj meč

vtom se něco stalo a on ztratil řeč

Stalo se nestalo …

Kde se vzal tu se vzal vítr zafoukal

malý kousky války všechny posbíral

roznesl je na západ sever východ jih

rozfoukal je všude do rána to stih

Němý rytíř chodí světem od těch dob

cosi stále hledá podle větru stop

hledá tam i tady nespočine chvíli

válka zatím někde dobře lží ukrytá

a sílí

pomalu sílí …

Stalo se nestalo …