Poutník a déšť

Jde poutník cestou necestou

Jde odtamtud až tam

A nikdo neví odkud a nikdo neví kam

Cestou světem i duší svou déšť ho provází

Ani neví co hledá a přesto nachází

- Je to šejn

On poznal jak chutná krev

Jak chutná zklamání

za rytmu bubnů v hlavě

Rudou barvu poznání

On poznal jak chutná bolest

A jak chutná zlost

Prožil si svý peklo

No a pak si řekl dost

- Já nebudu zlej

A den za dnem dopadá jak rány palicí

On na zítřek si připíjí jen prázdnou sklenicí

Zem se třese jak jde jedna rána za druhou

Zase půjde spolu s deštěm někam za duhou

S nadějí

O všechny věci přišel které pro něj měly cenu

Vedl válku proti sobě - válku proti všemu

V tom co bylo jeho světem

Stal se z něj jen host

Říkal si když oheň trávil i poslední most

- Já nebudu zlej

Na prohru má moc málo

A na pomstu zas moc sil

Co opravdu bolí v sobě hluboko ukryl

Jenom víru nezatratil ani na chvíli

Že to co ho nezabije

To ho posílí

A nebude zlej

A den za dnem dopadá jak rány palicí

On na zítřek si připíjí jen prázdnou sklenicí

Zem se třese jak jde jedna rána za druhou

Zase půjde spolu s deštěm někam za duhou

S nadějí

Byl to šejn