Slunečnej den

Otevři oči a podívej se ven je tam

disivě krásnej prosluněnej den

Černou kroniku slunce úsměv pozlatí

zas někoho našli dole v řece pod tratí

tak si obuj kecky a běž ochutnat den

slunce hodí dolu pramen zlatejch vlasu

a ty všechno mění v nebývalou krásu

lidi čumí do země v dlouhý frontě na štěstí

a stažený rolety nic dobrýho nevěstí

fantazie leží s kudlou v zádech

klečí u ní klaun, hořký úsměv na rtech

všichni stojej dál a vubec nic se neděje

však co by taky mělo - je jen slunečnej den...

otevři oči...

Pod zemí i nad ní honí se krysy

zase se sem vrací starý dobrý časy

vlezlá melodie, která se dřív zpívala

jenom nostalgie už nejí to co bývala

modré nebe obláčky z kremace špiní

rozrustá se stádo vypasenejch sviní

je to tak normální a vubec nic se neděje

však co by taky mělo - je jen slunečnej den...